FK Kerhartice B - Němčice 4:0 (1:0)
Fk Kerhartice B - Němčice 4:0(1:0)
Sestava:
Veselý F. - Mikl T., Mikl M., Stráník, Nešpor, - Hynek, Jůza, Stránský, Veselý J. - Pavliš L.
Rozhodčí: Kolář, Budina, Vejda
Již dlouho se nám nestalo, aby po prohraném zápase byla tak dobrá nálada v kabině jako dnes. A bylo to díky tomu, že prohrát se může, ale po boji. A pak odcházíte ze hřiště se vztyčenou hlavou. A to byl dnes přesně náš případ.
Bohužel se u nás pomalu stává tradicí, že se na soupeře, se kterým by se dal uhrát přijatelný výsledek a případně i nějaký bodík nesejdeme v plné síle. A kdyby jen v neúplné síle. Ještě hodinu před zápasem nebylo jasné, jestli nás bude vůbec 11. A nebylo. Sešla se pouze desítka "statečných". Celý zápas jsme byli tedy nuceni odehrát v oslabení. Ještě bylo štěstí, že dnešní mač nevypustil nejvěrnější z našich fans, skalní příznivec němčické kopané...pan Morávek. Využili jsme jeho přítomnosti a "povýšili" ho na vedoucího mužstva.
Tak tedy v deseti a hurá na ně. Od úvodních minut měli logicky míč více na kopačkách domácí. Kombinovali ze strany na stranu, chytře využívajíce naše oslabení. My jsme se neunavovali nějakým hlubokým presingem, ale napadali od středového kruhu a 15.minut to neslo své ovoce. Domácí posílali nakopávané pasy na své rychlé útočníky, ale buďto si s tím naše obrana poradila a nebo to ani jejich mladé rychlonožky nestíhaly. Až v 15. minutě se kerhartický hráč č.6 prosmýkl za naši obranu, pokopl si míč ve vápně do strany a přepadl přes našeho brankáře, který ležíce na zemi se mu nesnažil nijak bránit v pohybu. Pan rozhodčí od středového kruhu zadul do píšťalky a byla z toho penalta (Ivánek by to, v dnes již kultovních odposlěších, ohodnotil:"ty vole ta byla přísná"). Fanda v brance sice vystihl směr, ale střela byla dosti přesná a prudká a proto 1:0 pro domácí. Zbytek poločasu se ze strany domácích nesl ve stejném duchu, jako do 15.minuty. Tedy nakopáváné míče a sem tam i nějaká šance, se kterou si poradil náš brankář. My jsme se, pro nás trochu překvapivě, prosazovali kombinačně po zemi a několikrát naše průniky soupeř hasil jen za cenu faulů a nebo rohových kopů. Asi největší šanci na vyrovnání měl Honza Stránský po jednom z rohů, kdy se mu míč snášel na nohu na střelu bez přípravy, ale v poslední chvíli domácí stoper míč lehce přizvedl hlavou a tak šla Honzova střela nad. V první půli zhruba vše.
Do druhé půlky jsme doufali, že by se nějaký z našich úniků mohl ujmout a že bychom mohli být překvapením kola (obzvlášť po výkonu v první půli). Do 2.poločasu si soupeř připravil střídání a myslím, že dokonce dvojnásobné (nevím jestli by se to vzhledem k naší prázdné střídačce a 10 mužům v poli nedalo posoudit i jako nesportovní chování :-)
Byl vystřídán hráč č.6, ano ten, jenž si vymodlil svým skokem přes gólmana penaltu a jenž ke konci poločasu začínal vidět poněkud rudě. Za něho přišel útočník (jak sám říkal brankář A-týmu), pro kterého se při přebírání mezi našimi obránci vžilo díky jeho bujné kštici označení Carles Puyol, případně by se dal ještě přirovnat ke Karlu Poborskému v dobách jeho největší slávy. Ale zpět ke hře. Až do 68. minuty vše jako v 1. půli. Domácí ke středovému kruhu kombinují a pak buďto míč nakopnou dopředu a nebo se pokusí o kolmou přihrávku mezi obránce. S čím si neporadila obrana, to zlikvidoval skvěle chytající Fanda Veselý. Pravda. Občas jsme ho nechali vyniknout. Ale jak se říká, kdo brání, nevěří svému gólmanovi. A Fanda má naši 100% důvěru.
My jsme se párkrát prokombinovali až před pokutové území domácích, ale jako tradičně nám chybělo přesné a nebo důraznější zakončení. A přišel trest. Naše slabší 5-ti minutovka. V 68. minutě se míč nešťastně odrazil od jednoho z našich bránících hráčů na útočníka domácích stojícího v ofsajdu. Jenže jak řečeno, míč šel od našeho hráče, tudíž ofsajd neplatil a ze šance byl gól na 2:0. 73.minuta, pohledná kombinace Kerhartic před naší brankou, míč do strany dostává již výše zmiňovaný "Puyol" a přišla nevím jestli chtěná střela a nebo nepovedená přihrávka (protože si o přihrávku dosti hlasitě říkali 3 jeho spoluhráči na úrovni puntíku pro zahrávání penalty). Každopádně míč končí u pravé tyče v síti 3:0. My jsme v závěru mohli ještě korigovat výsledek. Po jednom z centrů před kerhartickou branku vznikla "trma vrma" , kdy se snažili dorážet míč do sítě Honza Stránský, Honza Jůza a myslím že i Lojzík Veselý, ale šťastnější byli zase domácí. V úplném závěru v 88. minutě jsme zachybovali na půlce hřiště. Soupeř se vydal do naší rozhozené obrany a uzavřel na konečných 4:0. Přičemž to byl gól hodně šťastný. Střela prošla jak mezi nohama obránce (jmenovitě mně), tak i za mnou stojícímu Fandovi v brance. Na závěr zahráli dvojité housle a je dobojováno.
Před zápasem v kabině zaznělo, že si zkusíme zahrát fotbal za jakéhokoliv stavu. Asi bychom si to měli říkat častěji, protože ač v oslabení, neuchýlili jsme se k nějakému "betonu", ale dařilo se nám i hezky kombinačně prosazovat. Zatímco Honza po minulém zápase psal, že se jednalo o nejhůře sehraný zápas na jaře, já bych si troufl tvrdit, že tenhle byl asi nejlepší (i když výsledek tomu neodpovídá). Alespoň já (a myslím že nejen já), jsem měl dnes dobrý pocit ze hry. A jak řečeno výše, odcházeli jsme se vztyčenou hlavou. Všem hráčům patří velký dík za bojovnost až do konce.
Příště nás čeká derby s týmem Řetová B v neděli 13.5.
Vojta