Verměřovice B - Němčice 2:0
Sestava: Šilar – Pánik, Mikl T., Veselý J., Fišar – Gyomber, Stráník, Voltner(25. Pavliš J.), Plch – Votřel, Mikl M.
Rozhodčí. Hejl (velmi dobrý výkon)
Sehráli jsme opět naše naprosto standardní utkání, kdy největším naším problémem bylo proměňování vyložených gólových šancí, kterých jsme za zápas měli nejméně šest a i domácí a rozhodčí uznali, že jsme měli minimálně remizovat. Postupně se v gólových šancích střídali Plch, 2x Votřel, Mikl Martin a 2x Pavliš. Bohužel nás nepodržel ani gólman, který sice v 18. minutě chytil jasnou šanci domácích, ale potom dostal laciné góly, když neudržel balón a domácí do prázdné branky doráželi v 38 a 57. minutě.
Druhým problémem byl nedostatečný počet hráčů na zápas. Je sice perfektní, že letní přípravu absolvujeme s 18 hráči, ale na zápas jich bohužel přijde 12. Postupně se zranili Voltner a Mikl T., takže část prvního a celý druhý poločas jsme absolvovali v deseti. Nutno konstatovat, že ti co byli na hřišti podali i za této situace v druhém poločase velmi dobrý výkon, až na to proměňování šancí. Kdybychom takto hráli i v předchozích zápasech, tak jsme asi v tabulce jinde.
Toto byl poslední zápas podzimu, takže doufejme, že se povede zimní příprava a na jaře to bude klapat.
L.P.
A níže ještě jednou, trochu podrobněji.
Rozhodčí:p.Hejl.....zaslouží pochvalu,stejně jako pan Lukes minulý týden,utkání řídil férově a bez zbytečného karetního "mariáše". Kéž by takových rozhodčích bylo na okrese více
Jak jsem již zmínil počasí bylo hezké, chtělo by se říci ideální na fotbal. Leč už to,že jsme se všichni hráči z Němčic a Přívrata(i coachem) vešli do 2 aut nevěstilo nic dobrého. Bohužel,jak jsme předpokládali,účast hráčů na zápase nebyla nijak oslnivá, spíše tragická. Ze Třebové přijeli jen 4 "plejeři". Sešlo se nás tedy celých 12 kusů. Zasvěcení podotknou, na fotbal stačí 11 lidí...říkám jistě, ale pak musí hráči spíše baletit než hrát fotbal, aby se nezranili. Navíc jsme opět byli bez svého pomezního rozhodčího(máme 3 ale ani jeden bohužel nemohl...1. rodinné povinnosti, 2. nemocen, 3. opět "pod parou"...no nic). Jak se ale posléze ukázalo, pomezní rozhodčí nebyl problém, kvůli kterému bychom nezískali ani bod.
V prvních minutách utkání jsme se dostali pod mírný tlak domácích. Jak se říká, Turci na nás vlítli s tím, že nám nasází pár branek a zápas se stane formalitou. Vida našeho brankáře nevelkého vzrůstu, centrovali míče přes malé vápno, kde by měl náš gólman kralovat, což se mu bohužel moc nedařilo a tak vznikali pro domácí nebezpečné situace, ale ne zcela gólové. Pokud bych měl nazvat jednu gólovou, tak ta se odehrála po rohovém kopu domácích,kdy neubráněný útočník hlavičkoval do naší branky, ale Víťa byl na svém místě a bravurně míč na brankové čaře zkrotil. Naše obrana prvotnímu tlaku odolala a karta se začala pomalu obracet. I brankář Turků se měl rázem co ohánět. Zvláště šance Maťi(netradičně nasazeného na hrot) volala po gólu, ale bohužel se stala jen malou domů pro domácího brankáře. A pak přišli dvě velké nepříjemnosti, ve 20 minutě si Pavel Voltner obnovil zranění zad a musel střídat. To by ještě šlo. Měli jsme 1 hráče k dispozici. Na hřiště přišel Honza Pavliš a svou rychlostí na domácí zadáky platil. Bohužel,pak přišla další rána. 30.minuta...Tomáš Mikl si při souboji špatně došlápl a malér byl na světě. Kotník začal otíkat a "Mosaz" musel ze hřiště. Na střídání nám už nikdo nezbyl, a tak jsme byli odsouzeni k hodinové hře v oslabení o jednoho hráče .Na naší hře se to však nijak významně neprojevilo. Přeskupili jsme řady a jelo se dál. Do 40.minuty by se dalo říct hra takřka bez šancí na obou stranách. Až ve 40.minutě si vybral slabší chvilku náš brankář a po jednom z lehkých centrů do vápna míč neudržel a pohotový útočník pohodlně dorážel do prázdné branky. Tedy 1:0 pro domácí. Do poločasu se už nic co by stálo za zmínku nestalo a tak se šlo do kabin za nepříznivého, leč ne beznadějného stavu.
Do druhé půle jsme nastoupili s vidinou,že musíme bojovat,bojovat a bojovat, když už nám ten jeden chlapík chybí. A jak jsme si řekli, tak se i stalo. Domácí hráče jsme takřka k ničemu nepouštěli a zřídka kdy se dostali na naši polovinu. Na domácího brankáře se valil jeden náš útok za druhým. Náše útočná dvojice, výborně podporovaná záložníky a nezřídka kdy i obránci domácí obraně zle zatápěla. Do 70.minuty jsme si vypracovali nejméně 5 vyložených šancí(a když říkám vyložené,tak tím myslím tutovky). Ovšem ta největší "loženka" přišla vzápětí, kdy náš útočník dorážel do prázdné branky, bohužel ale nedůsledně a brankář turků skokem plavmo míč vytěsnil mimo tyče. A přišlo ono otřepané ale stokrát prověřené...nedáš,dostaneš. Při jednom z ojedinělých útoků domácích byla naše obrana nucena faulovat. Avšak v uctivé vzdálenosti od naší svatyně...mým odhadem tak 30metrů 56centimetrů a nějaký ten milimetřík od Víťi Šilara. Domácí nic nevymýšleli a jako v první půli zkusili střílený centr rovnou na branku. Nevím jestli se na Víťovi projevilo sobotní Becherobraní či jiná ranní nevolnost ale míč mu stejně jako v prvním poločase vypadl a útočník domácích měl jednoduchou práci. Opět do prázdné a zvyšuje v 72.minutě na 2:0. Ovšem ani poté jsme se nesesypali, naopak jsme domácí uzamkli na jejich polovině a vypracovali si nejméně 3 100%ní šance volající po brance. Avšak, jak je naším zvykem celý podzim, jsme nic nepromněnili. Za zmínku by ještě stálo nastřelené břevno naší branky chvíli před koncem, kdyby ovšem domácí útočník nebyl v jasném ofsajdu, který , jinak férový, domácí pomezní jaksi přehlédl.
Za obrovskou bojovnost a nasazení patří všem hráčům velký dík, ač to nevedlo k bodovému zisku.
Tak tedy suma sumárum....na goly 2:0, na šance 3:8! ale to už je po podzimu obehraná písnička.
Malou útěchou nám může být pocta od pana rozhodčího a domácích hráčů, kteří sportovně uznali, že jsme byli lepším týmem.
To nám však do tabulky nijak nepomůže, a tak přezimujeme na velmi nelichotivém 7.místě a jarní část sezóny se pro nás, co se týče postupu, stává ztracenou. Budeme se tedy snažit hrát alespoň pro zábavu nás a také vás diváků.
Tak na jaře na viděnou na hřišti.
Vojta